Nedovedu si představit žít na jihu Itálie nebo ve Španělsku či Portugalsku. Velmi špatně totiž snáším extrémní vedra a vyhovuje mi ten „zlatý střed“, tedy optimální teplota pro běžný každodenní režim, což je přibližně v rozmezí 19 až 24 stupňů Celsia. Nevadí mi ani chladnější klima, tomu se dá snadno přizpůsobit vhodným oblečením a snesu i dlouhodobě ve svém bytě teplotu kolem 15 stupňů Celsia. Ovšem jakmile začne teplota stoupat nad 25 stupňů, už na sobě pociťuji únavu a s tím související psychické problémy. Toto byl také jeden z důvodů, proč jsem se odstěhoval do hor. V horské oblasti totiž tropická vedra nemají takovou účinnost a mohu se tu obejít i bez klimatizace.

klimatizace v bytě

Ovšem bez klimatizace v Neratovicích Saidl chlazení si nedovedu představit žít v nížinách. Mám za sebou desetiletou zkušenost pobytu v Opavě, kde jsem v centru města naměřil teplotu dokonce 40 stupňů Celsia ve stínu, zřejmě díky sálání tepla, co se akumulovalo z průběhu dne ze slunečních paprsků. A nebýt klimatizace, možná by se to výrazně odrazilo i na mém zdraví.

plechová vzduchotechnika

Tepelná izolace. Rád bych zároveň připomněl, že je také velmi důležité zajistit na takových místech důkladnou tepelnou izolaci, která snižuje vliv tropických veder a zároveň snižuje náklady na provoz klimatizace. My jsme v Opavě bydleli v domě, který zpočátku neměl žádnou izolaci na jeho plášti a navíc byla v bytě původní dřevěná okna bez izolačních skel. V takovém prostředí pak může v letních tropech velmi výrazně stoupat teplota ovzduší uvnitř bytu, zvláště pokud v létě do oken zasahuje slunce buď brzy zrána nebo navečer, což bývá případ oken, co jsou situovaná přibližně na východ a západ. Právě proto preferuji bydlení v místě, kde jsou okna umístěna na jih a na sever. Do severních oken slunce nesvítí a do těch jižních v létě také ne, protože kolem poledne je slunce na obloze již velmi vysoko.